Svet-Stranek.cz
Nezávazné úvahy na téma antigravitace a gravitace
ANTIGRAVITACE

diskuze:Nezávazné úvahy na téma antigravitace a gravitace

diskuze

Jak vzniká gravitace?
Jak definovat antigravitaci?
jméno / nick
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161
otevřít smajllíky
11. dubna 2011 v 21:04
PetrPan
Co řeší lidstvo nejsou problémem pro vesmír.

Energie !!!
Vesmír je nabytý energií k prasknutí a to ve všech formách které známe a ještě mnohem více ve formách které ještě nevidíme.

Přesnost !!!
Vesmír neřeší přesnost, naše planeta není kulatá je to brambora, neobíhá po kružnici, ale po elipse, magnetické pole kolem planet je nerovnoměrné, osa rotace se mění, čím větší a těžší těleso tím stálejší a větší životnost.

Čas !!!
Vesmír nezná tento pojem.

Palivo!!!
Hvězdy mají paliva na miliony let a my řešíme každou zimu.

Je potřeba začít myslet jinak, je potřeba jiný pohled na priority, je potřeba nového Einsteina.
15. března 2011 v 21:02
PetrPan
Je potreba uvedomit si co je ve vesmiru konstantni, co promenne, co chova linearne a co anilearne. Co podleha relativite a co ne. Pak nam vyjde najevo co s cim muzeme mychat a co s cim souvisi.
15. března 2011 v 20:55
PetrPan
Stranky jsou koncipovane na kratke texty. Lepsi dat vice kratsich textu nez jeden dlouhy. Je to opruz, ale nic s tim neudelam.
20. února 2011 v 18:56
TRICode dolphine 9
plyne že uspořádání prostředí je relativně konstantní a všechny změny ke kterým kolem nás dochází jsou jen převedenou odebranou energií z působení okolních gravitačních sil. Základ se však nemění, tedy 3D struktura nesoucí kompletní vesmír. Temná hmota, antihmota a ostatní co zatím nechápeme se i přes možné lokální anomálie (z našeho úhlu uvažování), musí nutně odehrávat na nosné matrici která vše propojuje a tak umožňuje interakce všeho ostatního.
Myšlenek je bohužel víc než dokážu popsat , ale jde spíš opět o uvědomění si že se při experimentech musíme opírat o to co již známe a důvěřovat že lze prostřednictvím vlastností našeho okolí realizovat gravitační převodník, protože jediný pevný bod je osa gravitace.
Pokud může kilogramový setrvační beze změny skutečné hmotnosti zároveň obsahovat kinetickou odstředivou hmotnost zamčenou na ose než překročí parametry materiálu a tento roztrhá, pak je otázkou z čeho je ta hmotnost ke které dochází. Proč působí směrem od osy když se pak po překročení nadpoloviční rychlosti světla překlopí z odstředivé na soustředivou?
Celou dobu se snažím pouze upozornit vědomí že podmínky jsou a jde jen o způsob jejich uchopení. Všechny modely je dobré představit si ve volném gravitací nezasaženém prostoru,
aby se nám do funkčnosti nemontovala gravitace zemská.
Nemusíme tedy dokazovat temnou hmotu ale koukat a to co máme kolem sebe nějak uchopit a nějak "ohnout - přizpůsobit - přesměrovat", a spoléhat že nám to při správné!!! konstrukci okolní prostředí umožní či dovolí realizovat námi požadovaný výsledek.
...9 - zase to ukradlo pro změnu začátek o temné hmotě -
19. února 2011 v 20:44
TRICode dolphine 9
Ve snaze vyhnout se mechanickým a konstrukčně kritickým bodům jsem pracoval i na variantách gravitace v kombinaci s kapalinami, ale nezjednodušitelné a neobejitelné nově vyplynulé konstrukční problémy mě nakonec vrátily k čistě mechanické konstrukci. Přesto tuto cestu nepovažuji za mrtvou, při vyřešení problémů technicko konstrukčního řádu je patrně použitelná. Ponechal jsem si jen možnost měnit dodanou či odebranou kapalinou hmotnost setrvačníku. díky odstředivé síle není problém setrvačník vypustit a takto odstředěnou kapalinu opět vrátit. Aniž bych se snažil patentovat pak při čerpání vody potřebujeme také překonávat gravitaci a vodu chceme většinou dostat proti směru gravitace a používáme různá čerpadla.
Když vezmeš z "vysavače" vzduchovou odstředivku a místo vzduchu použiješ vodutak aby přicházela středem a byla odstředivě rozptylována po obvodu do nádrže, pak není nutný v kolmé přívodní trubce (ose) ani Archimédův šroub. Pokud bude cesta průtoku naplněna, bude čerpat a odstřeďovat. Není nutné rozebírat vysavače, použil jsem to jen pro představu jako model. Je nutné neustále pokoušet, pozorovat a uvědomovat si vztahy a vypozorované souvislosti a to i v širších kontextech. Vždy je třeba vycházet z neobvyklých kombinací a spojení, tyto předpoklady fakticky ověřovat a hledat nejméně komplikovanou variantu konstrukce.
...9
19. února 2011 v 19:14
TRICode dolphine 9
Pokud bych žertoval, řekl bych že čtvrtý rozměr je elektromagnetismus, je zároveň všude a nikde - nesáhneš si na něj než přes měď železo či speciální měřicí přístroje, nebo při jeho přirozené kumulaci viz blesk.
Buddhistický mnich by ti řekl že oheň je také vždy a všude, jde jen o to, jsou-li pro něj vhodné podmínky. Říká tím že pokud podmínky jsou, pak jsou relativně rovnoměrně rozloženy dokud jejich stav není změněn, což umíme ovládat - kontrolovat, zapálit - uhasit.

Pokud jsou podmínky nestabilní, pak jednotlivé molekuly elektrony pozitrony spiny a nevím co ještě, vykonávají pohyby kdy hledají jak se uspořádat či vyrušit. Tady bych hledal vznik základního pohybu. Jakmile se tyto ustálí, říkáme tomu stabilní stav a buddhista ti s úsměvem oznámí že věci jsou v rovnováze. Když nejsou, nějak se to projeví. Pokud lze uvádět do řízeného nestabilního stavu za účelem odebírání volné energie, spalování a.t.d. pak je třeba umět si definovat co a kam chci převádět a tomu podřídit uvažování a následnou konstrukci převodníku. I blesk se snaží dosáhnout lákadla protipólu co nejkratší cestou, jakž takž rychlostí a nešíří se všemi směry ale proti zemi a to že to bývá vůči délce pouhý svazeček, je zřejmé že elekromagnetismus působí pouze v nejbližším okolí bez ohledu na energetickou úroveň. Je ovlivněn podílem na rovnováze a stabilitě vlastností okolního prostředí a stejně jako oheň potřebuje své podmínky. Ale na experimenty o struktuře hmoty už máme CERN a nás ve skutečnosti zajímá převodník odstředivé na xxx , tedy přesměrování - odvedení jiným směrem.
Musí také na rozdíl od blesku fungovat ve volném prostoru bez vlivu vnější gravitace.
Sedačky řetízkového kolotoče by nebyly taženy zemskou gravitací ale volně poletující libovolným směrem dokud kolotoč neroztočíš. Pak se pověsí na osu v pravém úhlu a gravitační vztlak do překážky není vztlakem protože chybí nahoře a dole, a když není dole tak není vztlak, leda tak tlak.
19. února 2011 v 19:11
TRICode dolphine 9
. I blesk se snaží dosáhnout lákadla protipólu co nejkratší cestou, jakž takž rychlostí a nešíří se všemi směry ale proti zemi a to že to bývá vůči délce pouhý svazeček, je zřejmé že elekromagnetismus působí pouze v nejbližším okolí bez ohledu na energetickou úroveň. Je ovlivněn podílem na rovnováze a stabilitě vlastností okolního prostředí a stejně jako oheň potřebuje své podmínky. Ale na experimenty o struktuře hmoty už máme CERN a nás ve skutečnosti zajímá převodník odstředivé na xxx , tedy přesměrování - odvedení jiným směrem.
Musí také na rozdíl od blesku fungovat ve volném prostoru bez vlivu vnější gravitace.
Sedačky řetízkového kolotoče by nebyly taženy zemskou gravitací ale volně poletující libovolným směrem dokud kolotoč neroztočíš. Pak se pověsí na osu v pravém úhlu a gravitační vztlak do překážky není vztlakem protože chybí nahoře a dole, a když není dole tak není vztlak, leda tak tlak.1. KAŽDÝ SI DOKÁŽE PŘEDSTAVIT SETRVAČNÍK. Osa o určité délce a těleso setrvačníku svírající s osou úhel 90°. Každý ví že setrvačník může být nehybný nebo rotující kolem osy procházející jeho středem. Ale co se děje uprostřed osy a kam až fakticky sahají jejich siločáry, odkud a kam visí, kde začínají a kde končí, a.t.d.

Kdybychom v dvourozměrném rozměru definovali položenou osu a pak tento dvourozměrný prostor kolem této osy chtěli roztočit, pak potřebujeme třetí rozměr a jestli se pouze prostor začne kolem osy navíjet, opět vynutí třetí rozměr. První rozměr je tedy faktický bod jehož vlastnosti se liší od vlastností jeho okolí. Pak není nemožné uvažovat i v úrovních 4, 5, atd rozměrů ale naše uvažování byť samo duální (ano-ne) dobře chápe jen Bod, Úsečku, Trojrozměrné objekty (složené z bodů, úseček a.t.d). Čtvrtý rozměr je již pro většinu lidí těžko představitelný, ale to je vedlejší. Pokud bych žertoval, řekl bych že čtvrtý rozměr je elektromagnetismus, je zároveň všude a nikde - nesáhneš si na něj než přes měď železo či speciální měřicí přístroje, nebo při jeh
19. února 2011 v 19:09
TRICode dolphine 9
1. KAŽDÝ SI DOKÁŽE PŘEDSTAVIT SETRVAČNÍK. Osa o určité délce a těleso setrvačníku svírající s osou úhel 90°. Každý ví že setrvačník může být nehybný nebo rotující kolem osy procházející jeho středem. Ale co se děje uprostřed osy a kam až fakticky sahají jejich siločáry, odkud a kam visí, kde začínají a kde končí, a.t.d.

Kdybychom v dvourozměrném rozměru definovali položenou osu a pak tento dvourozměrný prostor kolem této osy chtěli roztočit, pak potřebujeme třetí rozměr a jestli se pouze prostor začne kolem osy navíjet, opět vynutí třetí rozměr. První rozměr je tedy faktický bod jehož vlastnosti se liší od vlastností jeho okolí. Pak není nemožné uvažovat i v úrovních 4, 5, atd rozměrů ale naše uvažování byť samo duální (ano-ne) dobře chápe jen Bod, Úsečku, Trojrozměrné objekty (složené z bodů, úseček a.t.d). Čtvrtý rozměr je již pro většinu lidí těžko představitelný, ale to je vedlejší. Pokud bych žertoval, řekl bych že čtvrtý rozměr je elektromagnetismus, je zároveň všude a nikde - nesáhneš si na něj než přes měď železo či speciální měřicí přístroje, nebo při jeho přirozené kumulaci viz blesk.
Buddhistický mnich by ti řekl že oheň je také vždy a všude, jde jen o to, jsou-li pro něj vhodné podmínky. Říká tím že pokud podmínky jsou, pak jsou relativně rovnoměrně rozloženy dokud jejich stav není změněn, což umíme ovládat - kontrolovat, zapálit - uhasit.

Pokud jsou podmínky nestabilní, pak jednotlivé molekuly elektrony pozitrony spiny a nevím co ještě, vykonávají pohyby kdy hledají jak se uspořádat či vyrušit. Tady bych hledal vznik základního pohybu. Jakmile se tyto ustálí, říkáme tomu stabilní stav a buddhista ti s úsměvem oznámí že věci jsou v rovnováze. Když nejsou, nějak se to projeví. Pokud lze uvádět do řízeného nestabilního stavu za účelem odebírání volné energie, spalování a.t.d. pak je třeba umět si definovat co a kam chci převádět a tomu podřídit uvažování a následnou konstrukci převodníku. I blesk se snaží dosáhnout lákadla protipólu co nejkratší
18. února 2011 v 14:51
TRICode dolphine 9
vzhledem k tomu že začíná docházet k nekontrolovatelnému průniku mezer které narušují funkční kontinuitu, tak tohle opravdu ne !!!!! po7

pouštím ho svisle

w
w
w
.
p
r
o
c
h
l
a
p
a
.
c
z
/
a
n
t
i
g
r
a
v
i
t
a
c
n
i
-
a
u
t
o
.
h
t
m
l
18. února 2011 v 14:45
TRICode dolphine 9
Teď zase dosesral " htm l" pošesté

http://
www.prochlapa.cz/antigravitacni-auto.html
18. února 2011 v 14:43
TRICode dolphine 9
Takže popáté

http://

www.prochlapa.cz/antigravitacni-auto.html
18. února 2011 v 14:42
TRICode dolphine 9
Takže počtvrté ne -a uto ale auto ty vymačtěný voknovo pračkovo house

http://www.prochlapa.cz/antigravitacni-auto.html
18. února 2011 v 14:40
TRICode dolphine 9
18. února 2011 v 14:39
TRICode dolphine 9
Takže znovu.....

http://www.prochlapa.cz/antigravitacni-auto.html

Bylo vloženo Ctrl+c\v kopie ze zdroje přes mezipaměť a po odeslání se objevilo..cni-a uto.h...
?????
18. února 2011 v 14:35
TRICode dolphine 9
18. února 2011 v 07:56
TRICode dolphine 9
opět to nesežral celé a něco ukradl
18. února 2011 v 07:52
TRICode dolphine 9
K těm hmotnostem. Kilogramový setrvačník bez ohledu na rychlost kterou se otáčí váží stále jeden kilogram. Při otáčkách mimo naše možnosti se nejspíš opravdu překlopí na soustřednou a mělo by to i svou logiku. přece tu energii co už v sobě má nevyhodí na destrukci roztrhání se. Dokonce by mohl být při rotaci lehčí, díky odevzdávání části odstředivé energie okolí, ale to by se muselo zvážit poctivě a ve vakuové komoře. Tohle je jen předpoklad a nelze s ním pracovat jako s použitelnou informací, nicméně i kdyby tam byla měřitelná odchylka nebude očividně zmiňovaná odchylka vykazovat využitelné hodnoty takže to lze zařadit spíše do součtu ztrát na zařízení. Energie v čase vložená k dosažení mezních otáček je vždy větší než energie kterou můžemez této rotující hmotnosti získat zpět. Jediný způsob jak se dostat k této energii okamžitě je nechat rotor roztrhnout a získáte tak v nejlepším případě pouze dvě nezávislé poloviny vzdalující se od sebe rychlostí úměrnou kinetické energii do nich vložené.
Hmotnost která chce trhat je odstředivá ale je opět úměrná materiálu a hmotnosti rotoru.
Plastové CD se také roztrhá ale vzhledem k jeho nízké vlastní hmotnosti je problém docílit nárůstu hmotnosti a tudíž se tak stane až při mnohem vyšší rychlosti než u tělesa stejně velkého ale vyšší vlastní hmotností. Jenže toto jsou neproduktivní odbočky o vlastnostech materiálů. Až roztočíte tak snadno jak říkáte nějaký setrvačník a pak z něj budete odčerpávat přebytečnou narostlou hmotnost - tak můžete Klausovi a jiným propagátorům jádra říct aby šli ty Temelíny vypnout a táhli odkud přišli. Setrvačník - ss_Elektromotor_dynamo - Baterie - Měřící přístroje A\V - Změř kolik ampér voltů vložíš k dosažení otáček, odpoj a do zátěže změř kolik získáš zpátky. Naučíš se zákon o zachování energie a počítat ztráty. Nárůst hmotnosti je sice dosažitelný ale i kdyby se roztrhly a předaly po roztržení energii do lineární nikoli cirkulační opět nezískáš víc. Na ose ho máš "DOMA" a pod kontrolou, m
18. února 2011 v 07:44
TRICode dolphine 9
K těm hmotnostem. Kilogramový setrvačník bez ohledu na rychlost kterou se otáčí váží stále jeden kilogram. Při otáčkách mimo

naše možnosti se nejspíš opravdu překlopí na soustřednou a mělo by to i svou logiku. přece tu energii co už v sobě má

nevyhodí na destrukci roztrhání se. Dokonce by mohl být při rotaci lehčí, díky odevzdávání části odstředivé energie okolí,

ale to by se muselo zvážit poctivě a ve vakuové komoře. Tohle je jen předpoklad a nelze s ním pracovat jako s použitelnou

informací, nicméně i kdyby tam byla měřitelná odchylka nebude očividně zmiňovaná odchylka vykazovat využitelné hodnoty takže

to lze zařadit spíše do součtu ztrát na zařízení.
Energie v čase vložená k dosažení mezních otáček je vždy větší než energie kterou můžeme z této rotující hmotnosti získat

zpět. Jediný způsob jak se dostat k této energii okamžitě je nechat rotor roztrhnout a získáte tak v nejlepším případě pouze

dvě nezávislé poloviny vzdalující se od sebe rychlostí úměrnou kinetické energii do nich vložené.
Hmotnost která chce trhat je odstředivá ale je opět úměrná materiálu a hmotnosti rotoru.
Plastové CD se také roztrhá ale vzhledem k jeho nízké vlastní hmotnosti je problém docílit nárůstu hmotnosti a tudíž se tak

stane až při mnohem vyšší rychlosti než u tělesa stejně velkého ale vyšší vlastní hmotností. Jenže toto jsou neproduktivní

odbočky o vlastnostech materiálů. Až roztočíte tak snadno jak říkáte nějaký setrvačník a pak z něj budete odčerpávat

přebytečnou narostlou hmotnost - tak můžete Klausovi a jiným propagátorům jádra říct aby šli ty Temelíny vypnout a táhli

odkud přišli.

Setrvačník - ss_Elektromotor_dynamo - Baterie - Měřící přístroje A\V - Změř kolik ampér voltů vložíš k dosažení otáček, odpoj

a do zátěže změř kolik získáš zpátky. Naučíš se zákon o zachování energie a počítat ztráty. Nárůst hmotnosti je sice

dosažitelný ale i kdyby se roztrhly a předaly po roztržení energii do lineární nikoli cirkulační opě
17. února 2011 v 21:13
TRICode dolphine 9
Vakuum jsem ani nezmiňoval, považuji za samozřejmé, konstrukční tření na obvodu při vyšších obvodových rychlostech o samotný vzduch je samozřejmě ztráta, nestavíme žádné bezlopatkové vrtule ale odstředivé převodníky mechanickou cestou. Magnety jsou k ničemu vůbec se s nimi nemusíte zabývat ale klidně si u nich zůstaňte, třeba dojdete k poznatkům ke kterým já nedojdu. Většina toho co můžete vidět na internetu jsou jen různé mutace dílčích zahlédnutých a lákajících řešení. Je nutné se oprostit a vidět věci v mnoha různých či jiných kontextech, eliminovat mutace, a najít osekané základní vztahy a nestavět paláce na písku.

Albert Einstein vám vzkazuje že správná řešení jsou elegantně jednoduchá a i debilovi na první pohled jasná a nepotřebují berličky že tady teda přišroubujeme tohle a .t.d. Fungují tak jak mají a to ze své podstaty jsou li pochopena správně a neobsahují žádné záludné komplikace.
Je li myšlenka technického řešení správná funguje i nedokonalý model. K magnetismu či elektromagnetismu vám pouze doporučím "uvědomit si" na jakou vzdálenost jsou efektivně schopny vyzařovat, a pohybem v prostoru získáte více z mědi než jakkoliv jinak. Magnety jsou u vysokorychlostních zařízení vhodné do převodovky aby při poruše nedošlo díky pevným propojením ke kompletní mechanické destrukci zařízení.
Až vám bude fungovat co má fungovat pak to poplácejte pomocnými magnety kde chcete
a pokud jste na plotnu HD plácnul magnety které mají svou pevně vloženou sílu tak ta se rotací ani odstředivou silou nijak nezmění takže se pohybujete na rozhraní vytváření podmínek pro levitaci. I kdyby pevný obvod byl ze záporných -Protože kladné by se přitahovaly- a na "řetízkáči" opět záporné, tak aby se odpuzovaly, tak v těsné blízkosti stále musíte překonávat okraje magnetických polí což snižuje účinnost a klade pouze vyšší nároky na vstup energie.
Myslím tím pochopitelně že Okraje s odpuzující silou mají jakoby bezdotykově nadnášet plochu nad nimi kde v dráze jejich výskytu
17. února 2011 v 20:52
PetrPan
Také označení motor a pohon, si v tomto pojetí nejsou rovni.
<< na začátek | < předchozí   | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |   další > | na konec >>